Dne 1. října 2009 byli zatčen v řecké Trikale známý italský teoretik i praktik povstaleckého anarchismu Alfredo M. Bonanno  společně s řeckým anarchistou Christosem Stratigopoulosem po bankovní expropriaci. U Alfreda byly nalezeny získané prostředky. Bonannovi je 72 let a ve vězení se nachází ve vážném zdravotním stavu. Nyní je známa jeho adresa do vězení a můžete mu svoji solidaritu projevit i tímto naprosto základním způsobem.

Policisté se samopaly v rukou, policejní zátarasy v nočních ulicích, ponižující kontroly na každém kroku, tajní agenti režimu klepou na dveře a vyžadují, aby lidé udávali jména, snaživí donašeči ochotně nabízejí své služby a vystrašení chodci se snaží „starat se pouze o svoje věci“. Je to Berlín z roku 1936 nebo athénská čtvrť Philadelphia v roce 2010? Návrat do minulosti nebo experiment pro budoucnost? Těmito slovy začíná úvaha skupiny athénských anarchistů o aktuálním vývoji v souvislosti s policejním zásah proti organizaci „Revoluční boj“.

Již téměř týden se v Řecku odehrává další dějství dramatu vzpoury a odporu proti pomalu se rozkládajícímu řeckému státu a kapitalismu. Dne 11. dubna policejní jednotky zatkly 6 anarchistů (5 mužů a jedna žena ve věku 30-41 let), kteří byli následujícího dne u athénského soudu obviněni z příslušnosti k organizaci „Revoluční boj“. Nachází se mezi nimi i anarchistický soudruh Nikos Maziotis, stár 39 let, přičemž policie zatkla i Maziotisovu těhotnou partnerku, soudružku Panagiota Poupa (41 let). Maziotis byl v roce 1999 odsouzen ve známém případu na 15 let za to, že v roce 1997 umístil pumu do ministerstva průmyslu a rozvoje v solidaritě s obyvateli vesnice Strymonikos, jejichž komunitu měl zničit obří projekt nadnárodní těžařské společnosti TVX Gold. Obr. nahoře: Ozbrojená policejní eskorta vede k soudu soudruhy Nikose Maziotise (vpředu) a Evangelose Stathopoulose, zcela vzadu Panagiota Poupa.

Skupina, označující se jako "Někteří belgičtí anarchisté...", zveřejnila text, který skvěle shrnuje pocity mnoha z nás, kteří sledujeme pomalu se rozvíjející vzpouru v Řecku, kde se prakticky denodenně odehrávají násilné konfrontace. Co můžeme očekávat, co bychom mohli sami dělat, o co vlastně jde? Neotevírá se zde anarchistům po mnoha letech další "dějinné okno"?

Skupina "Solidární shromáždění Athény" vydala prohlášení, které přináším v následující mírně zkrácené a upravené podobě: „Jsou to více, než čtyři roky od časného rána 16. ledna 2006, kdy byl řecký anarchistický soudruh Giannis Dimitrakis těžce zraněn policejní palbou a zatčen po expropriaci v pobočce Národní banky v centru Athén. Od samého počátku se spustil příval vykonstruovaných informací, systematicky poskytovaných policií a ochotně přebíraných masovými médii. Policie fabulovala o „gangu zlodějů v černém“, aby umožnila zatčení dalších soudruhů a „vyřešila“ tak sérii bankovních loupeží, které byly připisovány revolučním ozbrojeným skupinám a anarchistické hnutí bylo v podstatě ztotožňováno se strukturami organizovaného zločinu.

Podle policejních zdrojů, citovaných řeckými médii, policie podezřívá uvězněného anarchistu Alfreda M. Bonanna z další bankovní expropriace, tentokrát provedené v červenci 2009 ve městě Argostoli na ostrově Cefalonia. Soudruh Bonanno byl 1. října 2009 zatčen v řecké Trikale společně s anarchistou Christosem Stratigopoulosem po bankovní expropriaci a byly u něj nalezeny získané prostředky. Bonannovi je 72 let a ve vězení se nachází ve vážném zdravotním stavu.

Ve středu 10. března policejní hlídka překvapila ve čtvrti Dafné v jižní části Athén dva muže, jak se snaží odcizit automobil. Snažila se je zadržet za použití zbraní, přičemž jeden z nich opětoval palbu. Po několika výstřelech muž padl mrtev k zemi, střelen do zad. Ukázalo se, že to je dlouholetý anarchista Lambros Foundas, stár 35 let. Byla u něj nalezena pistole a ruční granát, podle policie byly na místě nalezeny i další zbraně. Druhému anarchistovi se podařilo zraněnému uprchnout z místa přestřelky. Ministr vnitra Michail Chrisochoidis rozpoutal obvyklou „protiteroristickou“ hysterii a oznámil, že v rámci vyšetřování byla uskutečněna řada domovních prohlídek. Zatím však nedošlo k žádným dalším akcím. Anarchistický archiv Athény přinesl své prohlášení, v němž osvětluje celou záležitost.

Dne 11. února 2010 byl po 24 letech věznění propuštěn soudruh Amadeu Casellas. Celkem 8 let strávil za mřížemi navíc a na svobodu se dostal pouze po sérii protestů a hladovek. Amadeu v letech 1976-1979, v době krátce po pádu fašistické diktatury generála Franka, pomáhal obnovujícímu se anarchistickému hnutí prostřednictvím celé série bankovních přepadení. Získané prostředky věnoval hnutí.

V poslední době se mi na moji výchozí adresu ve vícero případech prokazatelně nedoručily emaily od několika různých odesitelů a spam filter za to nemůže. Omlouvám se všem, kteří mi psali, ale chyba není na mé straně. Doporučuji Vám spojit se se mnou pomocí instant messagingu - buď Jabber účtu jaimeb@njs.netlab.cz nebo ICQ 126508636. Případně přepošlete své emaily na adresu anarchokomunismus@gmail.com.

Na stránkách Anarchokomunistické alternativy (AKA) se rozpoutala zajímavá diskuse nad myšlenkami z Organizační platformy všeobecného svazu anarchistů. Tu v roce 1926 vydala skupina ruských anarchistických revolucionářů v exilu kolem Nestora Machna a Petra Aršinova. Diskuse je to navzdory více než osmdesátiletému odstupu od tohoto dokumentu velmi aktuální, protože se zabývá právě současným katastrofálním stavem českého anarchistického hnutí.