Cituji: "Když s námi někdo nesouhlasí, je potřeba ho pomluvit, zničit – jenom ne se zabývat tím, co napsal. Ještě by někoho mohlo napadnout, že na tom je něco pravdy – ideologické impérium by se začalo rozpadat... A nejlepší způsob, jak to udělat, je pěkně interně, mezi lidmi, kteří mě často ani neznají. Pomlouvat za zády, skryt za anonymitu diskusního fóra, nedat pomlouvané osobě možnost reagovat – odkud to jen známe?". O čem je řeč? Boj o funkce v nějaké politické straně nebo mocenské rozpory mezi trockistickými sektičkami? Ne, řeč je o reakci, kterou vyvolal kritický, ale podle mého soudu uměřený analytický článek, ve kterém bývalý redaktor A-Kontra Jan Hanuš na svém blogu zde hodnotil vývoj Antifašistické Akce (AFA).

Co se stalo v době po vydání článku, shrnuje Jan Hanuš zde. Důvěrně známé chování, řekl bych. Šéfové AFA nemají rádi kritiku a kritiky, zvláště ty, kteří vědí, o čem hovoří, svoje názory mohou podpořit dlouhodobou znalostí daného prostředí a nežerou AFA její novou free a cool anarchistickou image bez anarchismu - pro pamětníky: něco jako lihuprostá Whiskola z Limonádového Joea.

Nedivím se, že v rámci nové, nikoli už soudružské, ale jak Hanuš poznamenává, "gang-" mentality, obdržel za svůj článek několik kýblů špíny na hlavu. Svým k post-anarchistické subkultuře výrazně milosrdnějším a civilnějším tónem, než je ten můj, zopakoval několik očividných faktů, že nová AFA nekonfrontuje skutečné příčiny fašismu, nemá ani definici toho, co je fašismus a vyznačuje se absencí svébytné vlastní politiky a alternativy. Jinými slovy, odpolitizovala se, revoluční anarchismus s úlevou zahodila za hlavu a černorudou ponechala jen ideologickou fasádu.

Ani nejsem příliš zvědav, čím šéfové AFA obšťastňovali na svém diskusním fóru své ovečky, co všechno Hanuš měl "spáchat". Do spojnice s Hanušem jsem se dostal několikrát, kdy mi bylo jedním z vůdců pražské AFA přes prostředníka sděleno, že jsem s ním "jedna ruka" a že naše "kecy" nikdo nebere vážně, protože jsme "oba dva ze střední třídy a máme prachy a proto si můžeme dovolit být zásadoví, kdežto AFA prostě dělá real-politik a musí občas dělat kompromisy". Komukoli, kdo mi logicky vysvětlí případnou správnost a myšlenkovou návaznost tohoto politologického skvostu, věnuji hodnotnou cenu. Pak přišlo obligátní (nejsou argumenty, holt je třeba přitvrdit), že za ty naše "kecy" by se nám mohlo stát, že nás někdo "propleskne".

Nevím, jestli Hanuš a já jsme ze střední třídy... každý měsíc po zaplacení složenek vycházím jen tak tak a "vlastním" nedostavěný byt 3+kk mimo Prahu, na který už rok a půl splácím hypotéku a stále nebydlím (a který budu ještě 20 let splácet). Hanuš na tom v zásadě lépe nebude, protože oba jsme normální námezdně pracující.

Každopádně pro každého jen trochu zasvěceného je švanda slyšet podobné ideologické lokty pod žebra z prostředí, ve kterém se volně pohybují větší i menší kapitalisté, majitelé skutečně luxusních nemovitostí v ceně, která se počítá na 8 cifer nebo spolumajitelé kapitalistických firem s ročním obratem čtvrt miliardy a víc... Poměry se poněkud změnily od doby, kdy AFA byla součástí staré Federace anarchistických skupin a jak píše Hanuš "sama sebe chápala jako organizaci, která vytváří prostor anarchistickému hnutí, a tudíž se k němu cítila odpovědná."

O co mi ale jde? Chtěl jsem se s Vámi při téhle příležitosti, kdy to "dostal" i Hanuš, podělit o to, jakým způsobem šéfové AFA chtěli udělat blbečka a vyvrhele pro změnu ze mě. Dlouho jsem si na to na to ani nevzpomněl, ale myslím, že nyní je dobrá příležitost.

Někdo okolo pražských šéfů AFA vyplodil roztomilé webové stránky "Svéráz revolučního romantismu" (zde), které zkouší parodovat několik prvních článků z mého blogu. Dlouho jsem přemýšlel, jak bych charakterizoval použitou formu - a pak jsem na to přišel. Je to v podstatě varianta na starou metodu "když už nemáme žádné argumenty a nechceme otevírat témata, která ten člověk načal - budeme dělat, že je v podstatě duševně nemocný a vysmějeme se mu". Varianta způsobu, jakým se v bývalém Sovětském svazu vypořádávali v 70. a 80. letech s disidenty. Vězeňské tábory by vzbudily příliš negativní publicity. Co s nimi? Prohlásit za blázny a zavřít do psychiatrických léčeben. Je to mnohem účinnější a lidé z AFA to pochopili. Mnohem lépe, než proti politickým oponentům se bojuje proti bláznům.

Jejich dítko, kterému museli věnovat skutečně hodně práce, ale nevzbudilo větší ohlas (ke dnešnímu dni pouhých 149 návštěv). Jeden z šéfů AFA cítil potřebu mi kvůli tomu kdysi napsat na ICQ a osobně se pochlubit, "mnoho lidí se dobře pobavilo", dodal a na závěr se zeptal "jestli na to, čím trpím, něco beru?". To jsou argumenty skutečně k zamyšlení.

Mnoha mým soudruhům zmíněné stránky příliš vtipné nepřišly a jeden poznamenal, že naopak, docela slušně odkrývají psychopatologii svých tvůrců, pro které je zřejmě kapitalistická metropole Praha nejkrásnější prosluněné místo k životu, jejich běžný den je rozkvetlá zahrada, slovo deprese v životě nepoznali a jejich život v kapitalismu je procházka růžovým sadem.

Neformální hierarchii, která nějaký ten pátek ovládá AFA, nyní ale vadí mnohem více Hanuš, než Jaime. Takže na něj tahají nějakou "špínu". Hanuši, ty musíš být opravdu vyvrhel, když znásilňuješ ovce a přepadáš malé děti... Fuj, už Ti v životě nepodám ruku a přestanu se s Tebou bavit. Psali to na fóru AFA, takže to musí být pravda.

Jo, pánové, kdyby Vás napadlo svůj výtvor smazat, tak jsem si pro jistotu udělal screenshoty a Google Cache by také pomohla. :-)