Zpráva, že bychom s jedním soudruhem mohli mít vlastní poppery, a to bez nutnosti je sami vyrobit, mě před časem nadchla. Centimetrový ocelový plech, laser... a potom soudruhovo zručné zhotovení podstavců, dorazu a nalakování... a na konci celého procesu je čtveřice krásných popperů, neboli sklopných terčů pro trénink různých disciplín obranné a praktické střelby...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všechny se vešly tak akorát do kufru, ani se moc nemlely...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dorazy jsou šikovně udělané...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nastavovací mechanismus je nutné mít relativně citlivý, protože poppery musí být nakloneny vzhledem k základně do úhlu mírně přesahujícího 90 stupňů. Kinetická energie nárazu střely je pak "položí".

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

... a jde se pomalu na věc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Základní nastavení: jeden nablízko tak na 10 metrů, potom dva na 15 a čtvrtý na odhadem 25.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Použil jsem Glock34 ráže 9x19.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když už jsme byli v tom, postavili jsme ještě standardní terče na největší vzdálenost a vyzkoušeli soudruhovu ČZ858.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

První bylo relativně snadné zasáhnout při klidném zamíření, ale jakmile jsme si začali měřit časové limity, už je to horší...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pravý popper na 15 metrech kupodivu nebyl tolik v zákrytu, ale přesto jsme na něm zaznamenali podstatně méně zásahů...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posbírané nábojnice a vpravo kousky olova z rozpadlých střel po nárazu do popperů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jedna ze střel šla příliš nízko, asi chyba při spouštění...