Je tu nový rok 2009 a patrně by se slušelo něco shrnout, bilancovat a tak dále... třeba to, že jaime.cz se blíží první výročí existence. Nemám to moc rád.  Chtěl bych spíše využít možnosti a odpovědět na otázku, která přišla z mnoho stran. Poměrně hodně přátel a soudruhů se mě ptalo, proč jsem v prosinci nereagoval na poslední AFA demonstraci v Praze, která v nich vyvolala konečné pocity zoufalství a zmaru a utvrdila je v tom, že AFA už slovo "anarchismus" používá jen na zlepšení vlastní image.

Odpověděl jsem jim, právě proto, že se jednalo o takovou buržoazně demokratickou estrádu, už necítím potřebu se tomu věnovat. Pokud někde vystupují představitelé demokratických sionistických organizací jako Židovská liberální unie (pro politicky korektní idioty: sionismus = židovský nacionalismus), pokud se někde cituje Winston Churchill (dlouhou dobu obdivovatel Mussoliniho režimu), pokud někde veterán druhé světové války vychvaluje "hrdinnou" stalinistickou Rudou armádu (v jejíchž patách šla NKVD a vraždila nebo posílala do Gulagu tisíce obyvatel Československa, zejména potom ruské emigranty *pozn.), pokud se někde účelově vytahují celebritky jako Monika Načeva, pak ... pak už nezbývá, než na AFA naprosto zapomenout. A to jediné, co mi leží na srdci, je napadat velkou lež v podobě toho, že AFA je "anarchistická" organizace. Není a anarchismus jen používá jako jedno z lákadel na mladé radikály.

Z těchto a mnoha dalších důvodů, jsem o cirkusu z 13. 12. nic nenapsal, ačkoli by bylo velmi snadné stvořit dlouhý kritický článek a naplnit jej fakty a komentovat do očí bijící politické protiklady. Jak ale napsal jeden soudruh, onu komunitu "tajemných a nedotknutelných" aktivistů, kteří šéfují AFA, stejně anarchismus už vůbec nezajímá, osobně jsou politicky na opačné straně barikády.

Takže všem, kteří se ptali, odpovídám, že takový materiál se neobjeví, myslím, že kdo má z anarchistů jen trochu kritického myšlení, musí vidět, co za pouhé dva roky tohle neformální stínové vedení z AFA udělalo.

Když jsme ale u toho bilancování, přeci jen se o něčem zmíním:

Potěšilo mě, že sekce překlady/elektronické knihy zaznamenala za rok 2008 celkem 1615 stažení souborů *.PDF, *.RTF a *.ODT, ve kterých jsem texty zpřístupnil. Tak veliké číslo jsem nečekal. V tomto roce už všechny texty postupně převedu do formátu PDF.

Potěšilo mě, že celkem 22,1% uživatelů přistoupilo na jaime.cz z jiného operačního systému, než MSWindows (Linux měl 16,1%, což je asi 16x více, než je jeho průměrná přítomnost na desktopu). Jen tak dál!

Potěšilo mě, že podíl prohlížeče MS Internet Explorer je pouhých 22,9% (první je Firefox s 55,2%, pak Opera s 12,9%.

Tolik tedy na začátek roku 2009.

Ještě jedna poznámka: poslední dobou si hraji s redakčním systémem WordPress (http://jaime1936.wordpress.com) a na jaře 2009 možná na něj přejdu.

Pozn:*) Nedávno vyšla kniha "Krvavé jahody", popisující osud Věry Sosnarové, která byla v roce 1945 z Brna spolu s matkou a devítiletou sestrou odvlečena na Sibiř a dlouhých 18 let vězněna v sovětských koncentrácích. Sdružení "Oni byli první" odhaduje, že v Čechách a na Moravě NKVD cíleně pozatýkala a unesla asi 500-1000 lidí, na Slovensku a Podkarpatské Rusi nejméně 10.000. Přežil a do Československa se vrátil jen zlomek. Většinou se jednalo o antibolševické emigranty nejrůznějšího politického ražení - a také jejich rodiny a děti. Důvodem, proč byla Sosnarová odvlečena, byla skutečnost, že její matka byla Ruska, která ze země odešla společně s čs. legionářem.

Akce měla na starosti speciální komanda NKVD pod názvem "SMERŠ", která na "osvobozených" územích vyhledávala "nepřátele Sovětského svazu". Ti byli po odvlečení obvykle odsouzeni podle proslulého §58 tr. zák. ("kontrarevoluce", antisovětská činnost).

Pro anarchisty je zajímavé, že v rámci stejné operace byly uneseny, zatčeny a odsunuty do vyhnanství na Sibiř žena a dcera Nestora Machna, kterého v našich kruzích není nutné představovat.