Lobby hudebního a filmového průmyslu se opět podařilo vysvětlit politickým špičkám globálních velmocí, že ochrana copyrightu hollywoodských sraček je mnohem důležitější, než jakákoli myslitelná lidská práva včetně práva na soukromí a víceméně za zády veřejnosti včetně většiny odborníků peče dohodu ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement. Nejedná se právě o malou záležitost, v říjnu 2007 oznámily svoji účast vlády USA, Švýcarska a Japonska a Evropská Unie, později se přidala Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland a Mexiko. Dohoda ACTA je dosud nejmasivnějším útokem na technologie a svobody, obviňované ze šíření a podporování softwarového pirátství a nelegálního kopírování multimediálního obsahu.
ACTA se má údajně obecně týkat falšovaného zboží. Problém nastává ve schvíli, kdy do této sféry je kromě zboží fyzické podstaty zahrnuta i "internetová distribuce a informační technologie". Jak uvádí Electronic Frontier Foundation, organizace, zabývající se lidskými právy v počítačovém prostředí, dohoda ACTA je zatím silně utajována a obsah rozhovorů zatím nepronikl na veřejnost. ACTA byla diskutována na červencovém summitu G8 a má být zkompletována do konce roku 2008. Podstatou dohody je to, že signatářské země upraví podle dohody svoji legislativu.
Podle údajů které EFF dostala z Úřadu pro zastupování státu ve věcech obchodních, dohoda má obsahovat mimo jiné toto:
- opatření, nutící poskytovatele internetového připojení spolupracovat s majiteli copyrightových práv, tj. soukromými korporacemi.
- zvýšená práva pro celníky, prohledávat a zabavovat hardware a datové nosiče, "podezřelé" z přítomnosti nelegálního obsahu (například zkopírovaný film), a to i za situace, kdy taková data jsou chráněna šifrováním (postačí "důvodné podezření").
- pokus o značné omezení, ne-li postupnou likvidaci protokolu BitTorrent, pomocí kterého se šíří mnoho "nelegálního" obsahu, ale rovněž obrovské množství i podle systému "legálních" dat, například nové verze a distribuce open-source operačních systémů GNU/Linux.
- pokus o zákaz prodeje multimediálního obsahu (filmy, hudba apod.) bez implementované fízlovací a patentové technologie DRM (Digital Right Management). Znamená to značnou nepříjemnost a hrozbu pro open-source operační systémy a aplikace, protože například komerční DVD disk chráněný pomocí DRM prostě na systémech GNU/Linux a jiných Unix-like prostě nepřehrajte.
Je to něco, co konečně dokope masy uživatelů dát sbohem velkým proprietárním operačním systémům a softwaru? Dohoda ACTA by zavedla takovou kulturu fízlování a strachu, která je ... chtělo by se mi napsat "nemyslitelná", ale lepší bude "naneštěstí už představitelná".
Kusé informace uvolněné o dohodě se zmiňují ještě o pokusech omezovat používání "online nástrojů na ukrytí identity", což by mělo podstatně usnadnit vyhledávání a kriminalizaci těch, které systém považuje za vlastníky a šiřitele "nelegálního obsahu". Znamená to útok například na známý internetový anonymizér TOR? Patrně ano.
V počítačovém světě a na internetu se svoboda a nesvoboda přelévají podle aktuální snahy jedněch ji narušovat a snahy druhých ji bránit. Dohoda ACTA si bude vyžadovat značnou dávku odvahy těch druhých postavit se proti tomuto pokusu, jak z komerčních zájmů filmových a hudebních korporací udělat měřítko, podle kterého budou omezovány informační technologie.

Zakázaný Ravacholův projev na závěr jeho procesu