Nejsem sám, kdo často nebo čas od času žije tím stylem, že stráví v nenáviděné práci 10 i 12 hodin a pak přijde domů a nalezne energii jen pro upadnutí do postele. S několika krátkými přestávkami se mi právě tohle dělo tři minulé týdny. Automatická existence nejhoršího druhu, plná banálních každodenností. Popis by byl tak nudný a odporný, že ho vynechám. Nevím jak se mi to podařilo, ale ukradl jsem pro sebe dvě asi tříhodinové jízdy vlakem a na laptopu jsem dokončil základní korektury sborníku o Mariniho procesu.

Příspěvek z 8. dubna představuje první část. Doplnil jsem k ní soubor různých prohlášení a dokumentů od stíhaných anarchistů, jejich podpůrných skupin a dalších aktérů. Dalším doplňkem je úvodní poněkud jiná chronologie, obsahující více vysvětlujícího textu. Myslím, že žádný z těchto materiálů zatím nebyl dostupný v českém jazyce.

Nemám dnes příliš mnoho duševních sil, a proto se omezím na publikování tohoto sborníku. Je k dispozici zde. Celkem se jedná o 37 stran A4.