Po dlouhé době příprav, shánění techniky a úpravy textů jsem se konečně dopracoval k tomu, že bych mohl v malém dlouhodobě rozjet projekt "print-on-demand", nejprve publikací, které jsou dostupné v sekci "Překlady/texty/e-knihy". Konkrétně bych začal asi tou knihou, "které" to dlužím nejvíce, tj. "Mujeres Libres - Svobodné ženy".

Mám k dispozici prostředky,  jejichž pomocí je možné v hezké DIY formě postupně vyjet a za cenu nákladů, očištěnou od jakéhokoli zisku a rozšířit řádově několik set kusů této publikace. Technicky jsem připravil publikaci jako formát A4, kroužková vazba, přední strana krytá průhlednou folií a zadní podpořena kartonem. Vytištěno na kvalitní inkoustové tiskárně nejvyšší třídy s pigmentovými inkousty, použitý papír recyklovaný, svázáno na kroužkovém vazači. Takováhle forma je estetická, kultivovaná - a nese v sobě určitý étos DIY.

Kdo byste měli zájem o takovou formu "Mujeres Libres - Svobodných žen" od Marthy A. Ackelsberg, tak se ozvěte na můj email. Počkám tak měsíc a vyhodnotím, jaký je zájem a jestli vůbec a pak přikročím k produkci.

"Cena" by se rovnala nákladům, nepředpokládám, že by překročila 50-60 Kč. Pokud bych se pustil do "klasického vydávání" formou paperbacku s vynuceným minimálním nákladem cca 400-500 ks, abych se dostal na nějakou rozumnou cenu, jednalo by se o další monstrprojekt, s nutnými počátečnými náklady mnoha a mnoha desítek tisíc korun, s pastí ISBN, DPH a podobných nechutných zkratek, do které by bylo velice snadné spadnout a tak dále, a tak dále - reálná cena by se kvůli distributorům, pohlcujícím cca 30-40% ceny, vyšplhala cca na 150-200 Kč, možná i více.

Myslím, si, že nonprofitní "on-demand" tisky tohoto typu jsou mnohem lepší, protože umožňují mít publikace pod kontrolou a nikoli, aby samospád náročných složitých publikací kontroloval nás.

Příliš po letech úvah a zkušeností nevěřím na primární "evangelizační" sílu tištěného slova a myslím, že takovou cestou bychom se už neměli vydávat. Tyhle DIY publikace budou odrážet existující zájem a nenápadně naznačovat, že neustálý publikační samospád hnutí není naším cílem, že anarchistické třídní vědomí, anarchistická negace tohoto systému a postupné narůstání kolektivního boje, se nerodí na stránkách publikací, ale především v reálném každodenním životě a boji, doma i na pracovišti, všude, kde jsou (všudy)přítomné hierarchické třídní vztahy, proti kterým bojujeme. Texty a knihy: to je až sekundární.