Skupina "Solidární shromáždění Athény" vydala prohlášení, které přináším v následující mírně zkrácené a upravené podobě: „Jsou to více, než čtyři roky od časného rána 16. ledna 2006, kdy byl řecký anarchistický soudruh Giannis Dimitrakis těžce zraněn policejní palbou a zatčen po expropriaci v pobočce Národní banky v centru Athén. Od samého počátku se spustil příval vykonstruovaných informací, systematicky poskytovaných policií a ochotně přebíraných masovými médii. Policie fabulovala o „gangu zlodějů v černém“, aby umožnila zatčení dalších soudruhů a „vyřešila“ tak sérii bankovních loupeží, které byly připisovány revolučním ozbrojeným skupinám a anarchistické hnutí bylo v podstatě ztotožňováno se strukturami organizovaného zločinu.
Po Giannisově zatčení následovala jeho dehonestace a zběsilý hon na tři údajné komplice, na které byly později vypsány astronomické odměny a kteří se nakonec proměnili na čtyři soudruhy, známé pro svoje dlouholeté politické aktivity. Na jedné straně se justiční aparát snažil zničit těchto pět anarchistů a na druhé straně se pokusil o plošnou kriminalizaci všech anarchistů a třídního boje jako takového.
Stát s Giannisem kvůli jeho politické příslušnosti zacházel brutálně od samého počátku. Obvodní státní zástupce se ho snažil vyslýchat ještě na lékařské pohotovosti, kdy byl Giannis zcela upoután z a lůžko a pod vlivem léků. Obvinění, vznesená proti Giannosovi, spadala do takzvaného protiteroristického zákona a byla okořeněna šesti neobjasněnými loupežemi, pokusem vraždy a praním špinavých peněz. Byl pravděpodobně prvním vězněm, který byl do vyšetřovací vazby umístěn do věznice Malandrino s maximální ostrahou, ve které se mají nacházet pouze odsouzení. V prvním stání byl Giannis zcela neslýchaně odsouzen za loupež na 35 let vězení a jeho obhájcům bylo ostentativně znemožňováno shromažďovat důkazy na jeho podporu, a to i před odvolacím soudem.
I v těchto extrémních podmínkách soudruh Giannis od začátku přiznal a obhajoval svůj úmysl expropriovat majetek banky, aniž by dal najevo jakoukoli lítost a zřetelně vyjevoval svoje motivy a úmysly. Poskytl smysl svému činu v kontextu své kritiky a akce, namířené proti systému námezdního otroctví a vykořisťování, namířené proti bankám a jejich antisociální roli.
V rámci kruté reality vězení se již od počátku choval rázně a důstojně. Účastnil se všech vězeňských bojů, které se v nedávných letech odehrávaly v Řecku. Podílel se na hladovkách a odmítání vězeňské stravy, a to navzdory trvalým zdravotním problémům, způsobeným policejními kulkami. Choval se solidárně k ostatním vězňům a bojoval za své přežití. Společně s mnoha dalšími anarchisty byl jedním z velmi známých mluvčích rozsáhlé vězeňské vzpoury na podzim roku 2008.
Ze všech těchto důvodů a protože Giannis Dimitrakis a tři další anarchisté na útěku jsou jedni z nás, anarchisté v celém Řecku uspořádali mnoho masových solidárních akcí. Od plakátů, brožur a letáků, přes transparenty a nápisy na zdech až k útokům na banky, ekonomické cíle nebo automobily vládních agentur a demonstracím před budovami věznic v Malandrinu, Koridallos, Neapolis a Alikarnasso, anarchisté jasně ukázali, jakým způsobem budou reagovat na skutečnost, že jejich soudruzi jsou státem drženi jako rukojmí.
K odvolacímu řízení dojde 28. dubna 2010, kde bude vyřčeno již neodvolatelné rozhodnutí. Čtyři roky po zatčení, čtyři roky po začátku systematických represí proti našemu soudruhovi, jeden rok a několik měsíců po prosincové vzpouře, se stát neustále snaží utlačovat, marginalizovat a kriminalizovat bojující lidi. Naši klíčovou zbraní proti této politice je aktivní solidarita za použití všech dostupných prostředků.
Ve světle řízení, které se odehraje 28. dubna, vyzýváme k solidárním akcím po celém světě. V Řecku se 27. dubna odehraje řada shromáždění a pochodů. Je velice důležité, pokud se podaří po celé Evropě i jinde zorganizovat v tyto dny nějaké akce například před řeckými velvyslanectvími a konzuláty. Takové akce vždy vysílají poselství solidarity a jsou pro nás důležité.
Se soudružskými pozdravy,
Solidární shromáždění, Athény“
