(Max Freiheit) V úterý 26. ledna byl opět uvězněn známý anarchista Ojore Lutalo. Je to přitom jen pár měsíců, kdy byl po mnoha letech propuštěn z vězení.

Objevila se další špatná zpráva v případu šesti srbských anarchosyndikalistů, kteří se stali obětmi vykonstruovaného obvinění z mezinárodního terorismu a vešli ve známost jako Bělehradská šestka. Dne 7. 12. bylo všech šest formálně postaveno před bělehradský soud, který potvrdil obžalobu a nařídil prodloužení vazby až do začátku procesu, který se nejdříve bude konat na jaře příštího roku. Pokud budou odsouzeni, hrozí jim trest vězení až ve výši 15 let.

Španělský politický vězeň Amadeu Casellas, svého času přezdívaný jako „anarchistický Robin Hood“, po 86 dnech hladovky přistoupil i k odmítání tekutin. Protestuje tak proti skutečnosti, že jej Španělský stát drží ve vězení, přestože již celý jeho trest vypršel.

Update informací o stíhaných a vězněných srbských anarchosyndikalistech, členech ASI, srbské členské sekce Mezinárodní asociace pracujících. V současnosti se ve vazbě nachází 5 z nich, Ratibor Trivunac, Tadej Kurepa, Ivan Vulović, Sanja Đokić a Nikola Mitrović. Šestý, Ivan Savić, je na útěku. Všichni jsou obviněni z obecného ohrožení a "mezinárodního teroristického aktu", za což jim hrozí vězení až v délce 15 let.

Jak podrobněji informují webové stránky AKA zde, v Bělehradě došlo k zatčení 6 anarchosyndikalistů, obviněných z útoku zápalnými lahvemi na budovu řeckého velvyslanectví, ke kterému se přihlásila skupina Crni Ilija. Útok měl být projevem solidarity s řeckým anarchistou Theodorosem Iliopoulosem, vězněným od lidového povstání v prosinci 2008.

Přináším shrnutí a podrobnější informace o dalším francouzském „teroristickém“ případu, o kterém jsem již informoval. V noci na 1. května došlo ve francouzském Cogninu k velké explozi v opuštěné tovární hale. Jedna soudružka Zoe (23 let) z oblasti Ardeche, zahynula a druhý soudruh Michael (25 let) ze Švýcarska byl těžce zraněn a převezen do nemocnice v Lyonu. Dnes podle aktuálních informací, které jeho soudruzi poskytli emailem, se jeho stav zlepšil, ale ztratil 4 prsty a má vážné problémy se zrakem a musí používat brýle. Nadále je držen ve vyšetřovací vazbě. Oba dva byli policii známí z různých squaterských a travellerských komunit.

Boj pokračuje, mrtví i propuštění soudruzi, další bojující za svobodu... pokusil jsem se v jednom materiálu shrnout dramatické události, které se odehrály mezi evropskými anarchisty od začátku května - a které jsou v tom, co zbylo z českého anarchistického hnutí, odsouvány na okraj, pokud ne rovnou zamlčovány.

Pokud byste někdo byl ochoten pomoci s překlady kratších textů z němčiny, bylo by to velmi vítané. Můžete mě kontaktovat nejlépe pomocí emailu nebo Jabberu.

Francouzský anarchista a filozof Julien Coupat, označovaný za hlavu teroristické skupiny z francouzského případu Devítky z Tarnacu (více informací v Devítka z Tarnacu a Přicházející povstání), je od 11. listopadu 2008 stále ve vyšetřovací vazbě. Poslední dobou informace o této závažné represivní kauze poněkud utichly a přišel čas oživit si paměť. Dne 16. ledna 2009 sice byla na kauci z vazby propuštěna jeho soudružka a přítelkyně Yldun Levy, ale Coupat je stále za mřížemi.

Již od 22. června drží hladovku španělský anarchistický vězeň Amadeu Casella Ramon. Nyní se nachází ve vězeňské nemocnici v Terrassa. V roce 1979 byl odsouzen ke 30 letům vězení za dlouhou sérii bankovních loupeží na podporu anarchistického a anarchosyndikalistického hnutí. Svoji první expropriaci provedl v roce 1976 v Manrese a nakonec jich bylo více než padesát. Na konci sedmdesátých let se po desítkách let frankistické fašistické diktatury znovu silně aktivizovalo španělské anarchistické hnutí. Znovu vytvářelo svoje organizace, bojovalo, pořádalo stávky a protesty a dostávalo se do otevřených střetů se staronovou státní mocí

Dnes jsem vytvořil novou sekci - Soudruzi v rukou nepřítele - seznam anarchistických vězňů. Budu se snažit shromáždit všechna jména, za kterými se skrývá osud lidí, bojujících proti systému státu a kapitálu, v němž jsme stále přinuceni žít. Současné české anarchistické hnutí, nebo lépe řečeno jeho zbytky, není příliš solidární a obecně se vyhýbá anarchistkám a anarchistům, kteří se octli v rukou nepřítele kvůli otevřenému boji, kvůli svému útoku na systém. V našich zeměpisných šířkách jsou spíše vyhledávané případy, které stále umožňují těm, kteří si v zemi, kde žiju, uzurpovali anarchistické hnutí, prezentovat anarchisty jako nevinné oběti systému, jako lidi, kteří jen chtějí využívat svých lidských práv.