Jednou z ustavujících vlastností hnutí, o které jsme jako anarchisté přišli během rozpadu našeho hnutí v posledních letech, je naše svébytnost. Jednoduše řečeno anarchisté jasně, soudržně a neskrývaně prosazovali revoluční emancipační myšlenky, nebo se o to přinejmenším naše značná část snažila. Činili jsme tak otevřeně, „pod vlastním praporem“, neskrývali populisticky svoje ideje, měli „svoje“ organizace, webové stránky, časopisy, kampaně, přímé akce, shromáždění. Byli a někteří stále jsme přesvědčeni o revolučním a osvobozujícím potenciálu našeho hnutí a žili jsme jím, měli jsme svůj horizont a snažili se k němu nějak vztahovat.

Server technet.idnes.cz zveřejnil článek, který zajímavým způsobem nahlíží do dnes již skutečně orwellovských pravomocí státních represivních orgánů. Jaké prostředky odposlechu, elektronického sledování, lokalizace, sociální kontroly a porušování soukromí byly všechny nasazeny na vypátrání jednoho z nejhledanějších uprchlých českých podnikatelů? Z pouhého přehledu toho, jaké vyspělé technologie podle všeho policie rutinně používá, se buď tají dech, nebo spíše - zvedá žaludek.

Marco Camenisch je švýcarský anarchista, dlouholetý politický vězeň, který z posledních 30 let svého života celkem 20 strávil ve vězení a zbývajících 10 na útěku a v ilegalitě. V roce 2012 nastane po mnoha letech možnost jeho podmínečného propuštění. Anarchisté po celém světě proto začali systematicky upozorňovat na jeho případ, kdy byl Marco v několika závažných kauzách odsouzen na celkem 39 let vězení. Několik evropských skupin Anarchistického černého kříže zahájilo 19. července v rámci Akčního dne na podporu Marca Camenische kampaň za jeho propuštění.

V neděli 25. července Nikos Maziotis a dalších asi 90 vězňů z věznice Korydallos v Athénách a jeho soudruh z organizace Revoluční boj Kostas Gournas, ukončili protestní hladovku, namířenou na splnění Nikosových požadavků na kontakt se svoji partnerkou Polou Roupou. Ta v sobotu 24. července v pořádku porodila chlapce, který je Nikosovým synem. Nikosovy požadavky byly následně splněny.

Dnes v půl sedmé večer se v Athénách před klinikou Alexandra scházejí anarchisté na solidární demonstraci na podporu Poly Roupy, řecké anarchistky, vězněné v souvislosti s případem organizace Revoluční boj.  Pola je ve vysokém stupni těhotenství a porod chlapce, kterého čeká s dalším anarchistickým politickým vězněm Nikosem Maziotisem, je naplánován císařským řezem na zítřek. Vězeňské úřady a policie totiž odmítají Nikosovi možnost návštěvy u své partnerky a dítěte a s Polou nakládají velmi špatně, což podle jejích slov představuje ohrožení života pro ní i jejího syna.

Jak oznámil server Occupied London, Nikos Maziotis, jeden ze šesti řeckých anarchistických soudruhů, kteří jsou obviněni v případu organizace Revoluční boj, zahájil ve vazbě hladovku, podle informací řekcých anarchistů z pondělí 19. července. Důvody ozřejmil ve svém otevřeném dopise, jehož znění přináším. Nikos Maziotis se ve svém prohlášení z 29. dubna společně s Polou Roupou a Kostasem Gournasem přihlásil k politické odpovědnosti za organizaci Revoluční boj ale stejně jako ostatní věznění soudruzi se odmítl vyjádřit k obviněním z konkrétních útoků. Nikos Maziotis byl v roce 1999 odsouzen ve známém případu na 15 let za to, že v roce 1997 umístil pumu do ministerstva průmyslu a rozvoje v solidaritě s obyvateli vesnice Strymonikos, jejichž komunitu měl zničit obří projekt nadnárodní těžařské společnosti TVX Gold. Později byl propuštěn. UPDATE 20. 7.

Po dlouhé době jsem opět "zde". Škola, kterou studuji, způsobila, že jsem poslední měsíc příliš sociálně nežil, příliš si neužil spánku a... tak dále. Věc ale vzala (prozatím) dobrý konec. Proto mi vzhledem ke stále přetrvávající únavě přišlo vhod, že jsem nedávno emailem obdržel úvahu, kterou napsal jeden z nás, českých anarchistů a anarchistek a cítil potřebu mi ji zaslat. Je to úvaha bezprostřední, zaměřená spíše na ty "uvnitř", ale je upřímná a neviděl jsem jediný důvod, proč ji nezveřejnit... Co se týče dalšího pokračování "Řeckých zpráv", tak to přijde velmi brzy. Objevila se i další témata, jejichž čas také nastane.

Jak pomocí SMS zprávy informovali srbští soudruzi z ASI, Anarchosyndikalistické Iniciativy, dnes byla obžaloba, podaná na Bělehradskou šestku, stažena v plném rozsahu. Je to velice potěšující zpráva, jejíž existenci jistě výrazně ovlivnila velmi akční a intenzivní mezinárodní solidární kampaň.

Delší dobu jsem již pociťoval nutnost po dlouhé řadě zpráv (které sice "mluví samy za sebe" ale jak?) vytvořit i nějakou analýzu toho, co se v Řecku děje a zvláště významu událostí pro nás. Naneštěstí nedostatek času a moje chronická lenost způsobily, že tento úkol zůstával nesplněn. Nyní jej mohu s klidným srdcem "odškrtnout", neboť se objevil materiál, který v podstatě úplně shrnuje i moje postoje a závěry.

Dne 28. května na otřesné podmínky Simosovy internace na bezpečnostním oddělení nemocnice KAT upozornil ve svém kategorickém prohlášení lékařský odborový svaz OENGE (Federace nemocničních lékařů). Z prohlášení vyjímám: „Federace nemocničních lékařů Řecka odsuzuje hrubé porušování lékařské etiky..."